Pogratulovat a poděkovat za spolupráci mu přišla paní starostka Marie Čápová. Předala také Čestné uznání za dlouholetý přínos v oblasti místní historie a taky něco dobrého na zub... A jelikož jsme byli zvědaví na životní osudy pana Kápara, dal se do vyprávění...
Narodil se 21. ledna 1932 ve městě Berehovo v Podkarpatské Rusi. Jeho rodiče pracovali jako čeští úředníci na Berní správě. V roce 1938 však začaly ve městě a okolí šarvátky vyprovokované Maďary. A tak otec poslal matku a malého Františka do Kasejovic k příbuzným, že se domů vrátí, až nepokoje přejdou. K tomu však již nedošlo. Paní Káparová se synkem jeli tři dny a tři noci a do Kasejovic dorazili v pondělí po posvícení. Zde žili matčini příbuzní - sestra Růžena a bratr Josef. Otec v naději, že se situace uklidní, žil a pracoval ještě nějakou dobu v Berehovo. Ale nepokoje neustaly, naopak se vyostřovaly a se v listopadu vypravil za svou rodinou do Kasejovic. Zde si manželé Káparovi zakoupili domek v dolní části města, kde pak František prožil klukovská léta plná dobrodružství.
V roce 1938 začal 6-letý František navštěvovat obecnou školu. Prvních šest týdnů strávil v české obecné škole v Berehově, pak nastoupil v Kasejovích. Z těchto let se mu do paměti zapsal hlavně kasejovický pan učitel Ciprýn, který mu udělil krom výuky i některé cenné rady do života. Když začala válka, František nastupoval do 2. třídy.
Ta naštěstí po dlouhých šesti letech skončila a František byl jedním z mnoha „kasováků“, kteří vřele a s velkou radostí vítali osvoboditele.
V roce 1946 začal studovat na gymnáziu v Plzni. Po maturitě začal pracovat v Ústavu pro výzkum rud v Příbrami jako laborant. Aby nabyl vzdělání v oboru, který mu byl čím dál bližší, absolvoval roční abiturientský kurs na Průmyslové škole geologické v Praze. Poté nastoupil na čtyři měsíce do Jáchymova na odbor kutacích prací.
Od 1. října roku 1954 vykonával dvouletý základní vojenský výcvik. Po návratu domů změnil pracoviště a přešel k uranovým dolům v Příbrami. Zde pracoval 31 let jako geolog technik. Do důchodu odešel 1. dubna 1983.
Pan Kápar žije se svou manželkou Annou v Příbrami. Vychovali tři dcery, těší se ze šesti vnoučat a pěti pravnoučat. Pro své potomky vepsal vše zajímavé ze života svého i svých rodičů do knihy „Dědečku vyprávěj“. Manželé často vzpomínají na Kasejovice, zvláště pak na nezapomenutelné „Máje“ v roce 1958.
Do Kasejovických novin přispívá pan Kápar od roku 1995, za tu dobu napsal již 102 článků s převážně historickou tématikou. Dalším hlavním tématem byla těžba zlata (seriál Zlato kolem nás). Jeho zálibami je sběr minerálů, zahrádkaření, rybaření a houbaření.
