Bývalá židovská synagoga - Kasejovice | Město Kasejovice

Bývalá židovská synagoga - Kasejovice

Pozdně barokní synagoga která v pozdější době prodělala několik stavebních úprav byla postavena ve středu židovského ghetta pravděpodobně v 2. pol. 18. stol.

Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice
Židovská synagoga - Kasejovice

Svou modlitebnu měla kasejovická židovská obec zřejmě již v 17. století. Stála prý poblíž domu „Na Velké Vrčeni“ (č. p. 174) na západním okraji městečka. První známý rabín, který v Kasejovicích vedl bohoslužby, se jmenoval Šalomon a je připomínán roku 1651.
Když vznikla kolem roku 1730 samostatná židovská čtvrť, byla v jejím středu postavena synagoga nová, údajně dřevěná. Současná pozdně barokní stavba s atypickými kasulovými okny (charakteristickými spíše pro katolické kostely) byla postavena zřejmě roku 1763. O třicet let později však vyhořela, a protože hrozilo sesutí zdiva na sousední domek, uzavřela židovská obec smlouvu s kasejovickým zednickým mistrem Janem Sudou o její rekonstrukci nákladem 1 150 zlatých.
Synagoga byla přístupna dvěma vchody – jedním pro muže druhým pro ženy, které měly uvnitř oddělený prostor s 45 místy. Pro muže bylo vyhrazeno 66 míst. Místa v synagoze se dědila, kupovala, prodávala i zastavovala, což svědčí o tom, že jejich vlastnictví odráželo význam a prestiž jednotlivce. Nezvyklé je umístění bimy – řečniště, která se nenachází uprostřed synagogy, ale její funkci plnilo pódium při východní stěně, kde je také situován Aron-ha Kodeš – zdobený výklenek k uložení svitků Tóry. Nad ním je hebrejský letopočet, který značí, že roku 5590 od stvoření světa, podle našeho počítání roku 1830 proběhla v synagoze nějaká vnitřní úprava. Stěny synagogy zdobí rostlinné a geometrické ornamenty, klenbu zlaté hvězdy na modrém podkladu.
Až do roku 1828 fungovala v přízemí synagogy škola pro židovské děti, načež byla přesunuta do nově adaptované budovy č. p. 298, kde fungovala do roku 1909, kdy byla pro úbytek dětí zrušena.
Bohoslužby obstarával rabín, který bydlel údajně v č. p. XIX (dnes 316), později ve škole. V šedesátých letech 19. století jím byl Filip Bondy (1830–1907). Z dalších rabínů známe Šimona Ehrenfreunda (zemř. 1911), po něm pak Julia Eisnera a Arnolda Flaschnera, který do Kasejovic dojížděl ve dvacátých letech ze Strakonic.
S transportem kasejovických Židů do koncentračního tábora v Terezíně roku 1942 ztratila synagoga definitivně význam duchovního centra místní židovské obce.

Od roku 1945 měl v synagoze deponovány své soukromé sbírky Václav Mentberger (1886–1969), který je další významnou osobností spjatou s kasejovickou synagogou. Narodil se v Kasejovicích v rodině, jejíž nejstarší předkové jsou zde doloženi již od poloviny 17. století. Po vojně nastoupil jako zaměstnanec státních drah, u nichž pracoval, naposledy jako vrchní inspektor, až do svého odchodu do výslužby v roce 1947. Bydlel sice v Plzni, ale mnoho času trávil ve svém rodném městě. Zajímal se o historii, hudbu a národopis, věnoval se publikační činnosti. V letech 1948–1964 vedl kasejovickou kroniku a pro místní posluchače uspořádal 10 vlastivědných přednášek na různá témata z historie Kasejovic, kterou měl neobyčejně důkladně zmapovanou. V neposlední řadě pečoval o své rozsáhlé muzejní sbírky zahrnující keramiku, porcelán, sklo, dřevěné plastiky, dýmky „Kasovky“, kasejovické výšivky, obrazy, nábytek, archivní materiály, knihy, plakáty, novinové výstřižky, notové zápisy, fotografie a mnoho dalšího.

Autor textu: Mgr. Vladimír Červenka