Kasejovická radnice | Město Kasejovice

Kasejovická radnice

Renesanční budova, po několika požárech přestavěna v roce 1868 do dnešní podoby.

Kasejovická radnice
Kasejovická radnice
Kasejovická radnice
Kasejovická radnice
Kasejovická radnice
Kasejovická radnice

Radnice jako středisko vnitřního politického života městečka, od roku 1878 pak města Kasejovic a symbol jeho samosprávy je poprvé připomínána roku 1564. Stála v místech zbořeného č. p. 29 („Havelkovna“) a údajně byla dřevěná s vížkou, na níž měly být roku 1581 instalovány hodiny od hodináře z Českých Budějovic. V letech 1656 a 1688 radnice vyhořela, načež obec koupila poblíž jiné místo a na něm vystavěla v letech 1694–1701 novou zděnou radní budovu s hodinovou vížkou a hospodářským zázemím (č. p. 98) podle plánů místního zednického mistra Šimona Kruchra.
Z doby kolem roku 1838 pochází podrobnější popis kasejovické radnice. Tehdy byl v přízemí obecní šenk s komorou a kuchyní, na protější straně byt účetního s kuchyní a vchodem do sklepa, v patře nad šenkem zasedací síň, důchodní kancelář a listovna, v místech chodby kancelář gruntovního (pozemkového) úředníka a předsíň, vedle pak, kde je současná zasedací místnost, služební byt. V zasedací síni byla police s nejdůležitějšími městskými privilegii, ostatní písemnosti se ukládaly nejprve do okované truhly, pak do zvláštní skříně a od konce 18. století do samostatné místnosti vedle zasedací síně, kde byl zřízen archiv. V prvních desetiletích 20. století ho často navštěvoval tehdejší kasejovický děkan P. Jan Pavel Hille, který jej roku 1912 uspořádal a hojně využíval pro svou vlastivědnou práci. Kasejovický městský archiv totiž patří k nejlépe dochovaným svého druhu.
V roce 1868 radnice opět vyhořela, načež byla zrekonstruována a přestavěna do dnešní podoby. Především došlo ke zvýšení věže o patro, do nějž byl roku 1870 instalován hodinový stroj od Jana Prokeše ze Sobotky a zvenku osazeny tři ciferníky. V roce 1924 pak nechalo představenstvo města osadit na průčelí dvě bronzové pamětní desky se jmény kasejovických občanů padlých v první světové válce, které zhotovila pražská firma Franty Anýže. Slavnostně odhaleny byly při oslavách výročí vzniku československé republiky dne 28. října 1924.
Větší rekonstrukce radnice, nyní již sídla místního národního výboru, proběhla v letech 1955–1956, kdy byly nejprve opraveny věžní hodiny a poté provedena výměna oken, vyspraven krov, zhotovena nová věžní báň.
Sídlem MNV byla radnice až do roku 1983, kdy se jeho úřadovna přestěhovala do bývalé mateřské školy a na radnici bylo zřízeno agitační středisko, obřadní síň, lidová knihovna a zasedací místnost. Do historické budovy se pak orgány samosprávy vrátily až po rekonstrukci v roce 1993.
A na závěr několik zajímavostí. V interiéru radnice se nachází zvláštní kamenický článek připomínající svým tvarem hlavici sloupu s plasticky provedeným lidským obličejem. Zatím se jeho původ a význam nepodařilo spolehlivě určit, ale předpokládá se, že by mohlo jít o zbytek pranýře. V prvním patře na chodbě je pak vystaven původní mechanický hodinový stroj, který fungoval na radniční věži do roku 1973, kdy byl nahrazen elektrickým. Jako zajímavá technická památka byl však uschován a roku 2002 zrestaurován.

Autor textu: Mgr. Vladimír Červenka