Památky v Újezdu u Kasejovic | Město Kasejovice

Památky v Újezdu u Kasejovic

Přehled a galerie fotografií památek v obci Újezd.

Kaple sv.Václava na návsi v Újezdě.
Socha sv.Vojtěcha na návsi v Újezdě.

Základní a statistické údaje

Administrativní vývoj: do roku 1850 součást panství Lnáře, 1850–1962 samostatná obec, od 1. 1. 1964 část obce Kasejovice

Výměra katastrálního území:372 ha

Počet domů a obyvatel:

  • 1654 – 16 domů
  • 1770 – 40 domů
  • 1840 – 50 domů, 312 obyvatel
  • 1910 – 50 domů, 292 obyvatel
  • 1950 – 45 domů, 169 obyvatel
  • k 1. 1. 2015 – 43 domů, 62 obyvatel

Historie

Až do 20. století byla ves nazývána Oujezd nebo Oujezdo, ve starších pramenech se objevuje i varianta Újezdec. Pojmenování, které patří v našich zemích k nejrozšířenějším, vychází ze skutečnosti, že místo pro budoucí osadu vymezila osoba pověřená jejím založením tak, že ho objela na koni.
První známá písemná zmínka o vsi pochází z roku 1381, kdy jako odúmrť přešlo na krále zboží, které zde měl Bohuněk ze Zámlyní (2 km severovýchodně od Újezda). V roce 1395 byl majitelem Petr Zmrzlík ze Svojšína, který na Újezdě pojistil věno své manželky Anny z Frymburka, posléze paní na Kasejovicích.
Nejpozději od roku 1542 příslušel Újezd ke lnářskému panství, jehož součástí zůstal až do konce patrimonijního období (1850). Již roku 1564 je zde uváděna krčma.
Ves měla v minulosti převážně zemědělský charakter, avšak nebyli zde velcí sedláci, jen pololáníci a domkáři, během let se zde usazovali i různí řemeslníci.
Již roku 1903 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který se i dnes významně podílí na životě a rozvoji obce. Za první republiky fungovaly v Újezdě dva hostince – Josefa Voříška („u Čáčků“, č. p. 50) a Josefa Tesaře („u Šachů“ č. p. 20), kupecký krám („u Holanů“, č. p. 22), hrálo se zde ochotnické divadlo a bylo tu rovněž honební společenstvo, neboť obec měla vlastní lesy.
Roku 1926 byla postavena spojovací komunikace z Újezda na silnici z Kasejovic do Předmíře. O čtyři roky později došlo k elektrifikaci obce.
V padesátých letech bylo v Újezdě postupně zakládáno JZD, od 1. 1. 1962 sloučené do jednoho celku s družstvy v Kasejovicích, Chloumku, Polánce a Řesanicích. Místo tohoto původního, dnes již neexistujícího družstva, se zemědělskou výrobou v obci zabývá společnost Agrochov Kasejovice-Smolivec a. s.
Zajímavou kapitolu v novějších dějinách Újezda představuje těžba uranu, která probíhala v jihovýchodní části katastrálního území, zejména v lokalitě „Na Stříbřích.“ Po několika letech průzkumných prací ji roku 1956 převzala Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin se sídlem v Jáchymově. Již v roce 1958 však byla těžba jako nerentabilní zastavena a provozní budovy dolu předány počátkem následujícího roku Kovopodniku Plzeň, který v nich zahájil výrobu zvedacích vozíků, plechových šatníků pro továrny, okapových žlabů, pozinkovaného stavebního zboží a lisovaných produktů. Od roku 1992 zde pod názvem KOVO KASEJOVICE, spol. s r. o. funguje firma specializující se především na zámečnickou výrobu a vzduchotechniku.

Památky

Dominantou návsi je kaple sv. Václava postavená roku 1920 Františkem Müllerem z Radošic na místě původní, zasvěcené sv. Vojtěchu, která zde stála již roku 1837. Náklad na stavbu byl hrazen mimo jiné i z příspěvků amerických krajanů a baronky Heleny Lilgenauové ze Lnář. Kapli požehnal o svatováclavské pouti 29. 9. 1920 kasejovický děkan P. Jan Pavel Hille. Zatím poslední oprava proběhla v roce 2013.
Vedle kaple se nachází pomník místním obětem první světové války odhalený 18. 7. 1920 a litinový kříž na vysokém kamenném podstavci s letopočtem 1920.
Poblíž č. p. 45 stojí socha sv. Vojtěcha jako poutníka vytvořená roku 2000 újezdským chalupářem Františkem Valenou z umělého pískovce. Byla věnována k 1000. výročí světcovy mučednické smrti († 997) a na památku legendy, podle níž se sv. Vojtěch zastavil v Újezdě cestou k Boučku, kde nechal zázračně vytrysknout pramen k občerstvení dobytka a pak putoval na Zelenou Horu, odkud žehnal české zemi, aby ji zbavil dlouholetého sucha.
Ve středověku stála v místech zvaných „Na Pahorku“ či „Na Hradčanech“ na severozápadním okraji vsi údajně tvrz obehnaná příkopem, jejíž terénní pozůstatky byly prý patrné ještě na sklonku 18. století. Pod pahorkem se nachází bývalá kovárna zmiňovaná již v 17. století.
Pod vsí se nachází rybník Velký Újezdský o rozloze 24,31 ha, v současnosti využívaný pro chov ryb.

Autor textu: Mgr. Vladimír Červenka