Tříkrálové zamyšlení 2017

Vysvětlím... Již třetí rok se koná v našem městečku Tříkrálová sbírka. První rok byl trošku zahalen nejistotou a možná i nedůvěrou. Přesto se našlo mnoho lidí se srdcem a taky mincemi na dlani.
Letošního roku, a to mluvím hlavně za partu koledníků na „hořejšku“, kde jsem chodila, nás sousedé často velice mile překvapili. Pro děti nachystali krom korunek do kasičky také mnoho dobrot, někde nás čekali s horkým čajem, jinde podarovali krabičkou s vánočními cukrátky, či jinými lákavými dobrůtkami a vesměs všichni s úsměvem vítali malé koledníky. To tak zahřeje v srdci, pak se mnohem veseleji pochoduje zasněženými ulicemi.
A tím se dostávám k malému zamyšlení. Děti chodí po městě vybírat nejen na Tři krále, oblíbenou trachtací je též koledování o Velikonocích, či prosincové čertovské pochůzky. Tam je spíš rvačka o to, kdo všechno bude chodit... a inkasovat. Neříkám, že jsou to špatné tradice, je to český folklór, který na vesnici jistě patří. Tyto akce se od sebe ovšem velice liší...
V případě Tří králů totiž ochotné děti nečeká žádný obnos, který by si na konci rozdělily a odměnily se tak za tu dřinu. Nečeká je vůbec nic... Krom toho pocitu, že dělají něco dobrého pro toho, kdo to potřebuje. V našem případě peníze poputují na částečnou úhradu rehabilitační péče pro postižené dítko. A tak Vám, milí sousedé, za ty malé koledníčky děkuji - za vaši ochotu, štědrost i úsměv.
Děkuji moc také dětem, které chodily koledovat, vezmu to abecedně popořádku: Zuzanka Cinová, Adélka Kopřivová, Evelínka Matějovská, Markétka Merhoutová, Bára Petrášková a Kačka Sudová. Děkuji též Ireně Majorové, která dělala doprovod jedné ze skupinek dětí. Mají moje velké díky!