Památky v Polánce

Základní a statistické údaje

Administrativní vývoj: do roku 1850 součást panství Lnáře, 1850–1962 samostatná obec, od 1. 1. 1964 část obce Kasejovice

Výměra katastrálního území: 258 ha

Počet domů a obyvatel:

• 1654 – 6 domů
• 1770 – 18 domů
• 1840 – 26 domů, 164 obyvatel
• 1910 – 29 domů, 169 obyvatel
• 1950 – 27 domů, 111 obyvatel
• k 1. 1. 2015 – 27 domů, 60 obyvatel

Historie

Ves Polánka se rozkládá na východním svahu kopce Čihadlo (629 m). Její název je odvozen od výrazu polana, který označuje pole či louku vzniklou na místě vykáceného lesa.
První písemná zmínka o vsi je zřejmě ta z roku 1395, kdy zde bylo již šlechtické zboží, které po smrti dosavadního vlastníka Vícemila daroval král Držkrajovi z Kladrubec. V 16. století byly v Polánce nejméně tři svobodné usedlosti. První, tzv. Mačkovský dvůr, získal roku 1537 Václav Zmrzlík ze Svojšína na Lnářích od Přibíka Řesanského z Kadova a později ho daroval obci městečka Kasejovic. Říkalo se zde „u Poddaných“ (nověji „u Lukšů“) a šlo o č. p. 5, na němž nejméně od 17. do sklonku 19. století hospodařil rod Červenků. Další svobodnická usedlost, č. p. 14 („u Rychtářů“), patřila rodu Sedláků, jehož jméno patří k nejstarším, které se ve vsi udrželo dodnes. Třetí získal spolu s větší částí vsi rod Strojetických ze Strojetic na Řesanicích, který z Polánky vytvořil samostatný šlechtický statek a z usedlosti panský dvůr (jeho bližší lokalizace je nejistá). Polánku, posléze spojenou s Přebudovem, držel až do roku 1661, kdy ji Jindřich Jiří Strojetický ze Strojetic odprodal Ctiboru Ferdinandovi Oudražskému z Kestřan. Od něj koupil statek o dva roky později Aleš Ferdinand hrabě Vratislav z Mitrovic a připojil ho natrvalo ke lnářskému panství.
Ves měla v minulosti převážně zemědělský charakter. Byly zde však také několikrát učiněny pokusy o dolování nerostných surovin. Roku 1827 měla oselecká vrchnost pronajato kutací právo na Čihadle a v padesátých letech minulého století byl v okolí obce několik let dobýván uran.
Roku 1896 byla postavena silnice z Kasejovic přes Polánku na Řesanice. V roce 1930 došlo k elektrifikaci obce a roku 1947 sem byl zaveden telefon. Od roku 1936 působí v Polánce sbor dobrovolných hasičů.
Zajímavé události se odehrály v okolí obce na sklonku druhé světové války. V říjnu 1944 zde bylo sestřeleno jedno z německých letadel pronásledujících spojenecké bombardéry. Jeho trosky dopadly jižně od vsi u rybníka Žabokrku. Pilot seskočil padákem severozápadně od Polánky u lesa Berandubu. V květnu 1945 se pak v lese na Čihadle ukrývalo několik příslušníků SS, než byli zatčeni a odvedeni do Kasejovic.
V padesátých letech bylo v obci zřízeno veřejné osvětlení a zbudován vodovod. Roku 1957 vzniklo v Polánce JZD, sloučené k 1. 1. 1962 s družstvy v Kasejovicích, Řesanicích, Chloumku a Újezdě. Jeho pokračovatelem je dnes společnost Agrochov Kasejovice-Smolivec a. s.
V současné době je Polánka známou díky palírně ovocných destilátů, která zde funguje od roku 2001.

Památky

Uprostřed návsi stojí drobná kaplička postavená před rokem 1837. Její zasvěcení není jednoznačné. Uvádí se patrocinium sv. Matouše (kolem jeho svátku se v Polánce slaví posvícení), ale je možné i sv. Anny, jejíž socha bývala umístěna uvnitř.
Na severním okraji vsi u silnice do Kasejovic se nachází zděná výklenková kaplička sv. Jana Nepomuckého zrenovovaná roku 2013 v rámci projektu Oprava kapliček a křížků v majetku Města Kasejovice. Vedle ní je litinový křížek na vysokém kamenném podstavci s letopočtem 1890.
V č. p. 1 bývala hospoda. Říkalo se zde proto „u Šenkýřů“. Zmiňována je již roku 1622.
V zatáčce při pravé straně silnice do Řesanic stávala roubenka (č. p. 16). Po smrti poslední majitelky Marie Tesařové (1993) byla pro dezolátní stav postupně rozebrána.
Jihovýchodně od vsi se nachází dva rybníky Velký a Malý Žabokrk. Prvně jmenovaný má rozlohu 2,07 ha a zřejmě leží v místech rybníka uváděného již roku 1543 pod názvem Polánecký. V devatenáctém století byl zrušen a obnoven roku 1958. Dnes je v soukromém vlastnictví. Malý Žabokrk (0,10 ha) vznikl v neznámé době. Patří mysliveckému sdružení v Kasejovicích, které zde od roku 1983 provozuje zařízení na odchov polodivokých kachen.

Autor textu: Mgr. Vladimír Červenka