Zápisy z kronik nám vypráví o majitelích zámku, o chodu lnářského velkostatku i běžném lnářském obyvatelstvu. Toto téma, návrat do roku 1930 právě ve Lnářích, si vzala jako námět kasejovická retro skupina OREL. Dle dochovaných záznamů byl sepsán scénář, který zavedl diváky na zámek Lnáře tři roky poté, co jej zakoupil židovský obchodník pan Bondy. Psal se rok 1930, zámek i park prošel vlnou modernizací a poskytoval svým majitelům příjemný luxus v malebném kraji.
A do této idylky jsme se na necelou hodinu přenesli v pátek 18.7. a s námi i diváci, kteří poctili svou návštěvou tento večer. Co viděli? Samozřejmě pana Bondyho s chotí Marií, majordoma, služebný personál, šoféra, italského tanečního mistra, ušmudlané děti s flašinetem, neodbytného až vlezlého pojišťováka a dámy z Prahy, které přijely navštívit madam Bondyovou. Dámy vyprávěly, co je nového v Praze, např. plovárna pod barandovskou skalou či funcionalistická Müllerova vila a na požádání paní Bondyové také předvedly své nové modely z pražských salonů. Tato soukromá minipřehlídka byla komentovaná, a tak diváci nejen že mohli obdivovat ladnost, vkus a eleganci prvorepublikových modelů, ale ještě se také něco dozvěděli o módě let třicátých, což si mimochodem naše osvětová skupina klade přednostně za cíl. A došlo také na novinky ze Lnář a okolí, které dámám sdělil sám pan Bondy. Poreferoval o svém pivovaru, který byl ve své době opravdu vyhlášený a měl větší produkci piva než pivovar barona Hilprandta v Blatné. Mimo místních hospůdek zásoboval též vyhlášenou restauraci u Šenfloků v Praze. Pan Bondy zmínil též některé významné osobnosti Blatenska, se kterými měl to potěšení se zde seznámit, např. národopisce Josefa Siblíka, blatenského šlechtitele Jana Böhma či převora lnářského kláštera Aloise Majera.
Abychom naplnili plánovaný záměr "zábava, tanec a zpěv", zazněla také árie z Veselé vdovy, kterou zapěla jedna z příchozích dam - pěvkyně Marie Zieglerová. A nakonec došlo i na tanec. Taneční mistr Paulini, který sice neuměl slova česky, nicméně virtuózně tančil, provedl dámy v rytmu vášnivého tanga a dalších tanců.
Po samotném vystoupení následovala noční prohlídka zámku, při které také asistovali protagonisté pořadu. Pojišťovák, jak jinak, nabízel pojištění, pěvkyně zapěla rozkošnou árii, taneční mistr tančil, majordomus byl v čilé práci a konferenciérky se pohoršovaly nad současnou, z jejich pohledu vskutku nechutnou módou...
Večer příjemně uplynul, snad nejen pro účinkující, ale dle ohlasů také pro přihlížející. Neboť taková akce nemůže se konati bez přispění mnoha ochotných lidí, je na místě poděkování. V první řadě děkujeme panu kastelánovi za pozvání i inspiraci. Děkujeme všem těm, kteří nám zapůjčili šaty a všemožné jiné propriety, od brýlí, rukaviček a náušnic až po stařičký gramofon. Panu K. Matějovskému děkujeme za výrobu krásného flašinetu. Stylové rekvizity - voňavé nadýchané bábovky upekly p. Marie Weisová a p. D. Jakubčíková. Za pomoc, bez které by byl náš pořad mnohem delší, ale také mnohem méně hodnotný, děkujeme dvěma kasejovickým dámám "oblékačkám" a jedné „zvukařce“.
A jelikož, jak praví známé přísloví "pochválit se musíš sám, protože to za Tebe nikdo jiný neudělá, a když, tak ne tak dobře" musím pochválit samotné "herce" za hodiny strávené nácvikem, vzornou paní kostymérku, pana Mgr. V. Červenku za přínosnou konzultaci a nakonec diváky, bez kterých by toto naše osvětové snažení postrádalo smyslu.
